Životopis

JosefLada

1887

17. prosince narozen v Hrusicích, vesnici 30 km od Prahy v Posázaví.

1893

Vstupuje do Hrusické trojtřídky, kterou vychází v roce 1901.

1901

Jeden měsíc se učí malířem pokojů a divadelních dekorací v Praze.

1902

Vstupuje do učení na knihaře – zlatiče, u pana Karáska (výuční list získal v roce 1905), při práci se seznamuje s kresbami a malbami známých českých malířů a ilustrátorů, čte díla českých klasiků. Žije a pracuje v Praze.

Po vánocích namaloval na objednávku dva portréty do jevištního pokoje ochotnického představení divadelní hry.

1904

Časopis „Máj“ otiskuje první jeho čtyři kresby.

1904 - 1906

Navštěvuje večerní kursy kreslení na umělecko-průmyslové škole.

1906

Stává se řádným žákem umělecko-průmyslové školy, ze které však zanedlouho odchází, jednak z existenčních důvodů, a pro nevyhovující formu studia. Kreslí do různých časopisů, ale jako žák školy musí užívat různé pseudonymy. Ilustruje první knížku pro děti „Pohádka o Honzíčkovi a zlatovlasé Isole“

1907

Seznamuje se s Jaroslavem Haškem, své kresby otiskuje v mnoha časopisech (Besídka malých, Humoristické Listy, Neruda, Svítilna)

1909

Stává se odpovědným redaktorem humoristického časopisu „Karikatury“.

1911

Nakreslil a vydal svou první obrázkovou knížku pro děti „Moje abeceda“, která od té doby vyšla již 23x. Poprvé začal kreslit zvířata.

1912

Kreslí do satiristického časopisu „Kopřivy“.

1913

Vychází druhá dětská knížka „Kalamajka“, s textem Jaroslava Haška.

1916

Kreslil do večerníku „Právo lidu“.

1917

Vychází „Ladův veselý přírodopis“, tuto knížku nově překreslil v roce 1950 s verši Františka Hrubína.

1918

Začíná vycházet časopis „Šibeničky“, spolupráce s mnoha ilustrátory.

1921

Na objednávku Jaroslava Haška nakreslil obálku sešitového vydání „Osudy dobrého vojáka Švejka“. Byla to jediná kresba, kterou Hašek viděl z těch, jimiž Lada toto jeho dílo doprovodil.

1921 - 1940

Spolupracovník různých časopisů a novin (České slovo, Kvítko z čertovy zahrádky, Lidové noviny atp.).

1923

Spřátelil se s významným malířem Václavem Rabasem, v červnu se v Praze oženil s Hanou Budějickou po 18. leté známosti.

1923 - 1925

Nakreslil 540 černobílých kreseb na téma „Osudy dobrého vojáka Švejka“.

1925

V prosinci se narodila dcera Alena, později známá ilustrátorka dětských knížek.

1925 - 1942

Ilustroval více než 110 knížek pro děti i dospělé a dílo Jaroslava Haška. Stal se i spisovatelem dětských knih.

1926

První samostatná výstava v síni Mánesa v Praze.

1926 - dosud

Samostatné, souborné a kolektivní výstavy: Paříž, Vídeň, Berlín, Ženeva, Riga, Benátky, Řím, Edinburgh, Stockholm, Budapešť, Moskva, Sofia – Korea, Vietnam, Čína, Francie. Dále na mnoha místech v Čechách a velké výstavy v Praze.

1928

V prosinci se narodila druhá dcera Eva.

1930 - 1952

Vytvořil řadu návrhů divadelních scén a kostýmů pro Národní divadlo, Divadlo Vlasty Buriana a další česká divadla.

1942

Napsal a ilustroval knihu vzpomínek „Kronika mého života“. V říjnu zakázal Wolfgang Wolfram von Wolmar, pověřený dozorem nad protektorátním tiskem, referovat o kresbách, jejichž autorem byl Josef Lada. Byl ihned vyloučen ze Svazu novinářů. Do konce okupace žila jeho rodina z příjmů od soukromých sběratelů. Mnoho svých děl směnil za jídlo a jiné potřeby k životu.

1945

V únoru zahynula při náletu na Prahu tragicky dcera Eva.

1947

9. září jmenován vládou Československé republiky národním umělcem.

1948 - 1955

Spolupráce s filmem. Kreslené filmy, výprava k hraným filmům, dokumentární filmy o Josefu Ladovi.

1950 - 1957

Spolupráce s Nakladatelstvím dětské knihy SNDK (dnešní Albatros). Vytváří nové barevné ilustrace do svých knih.

1951

V lednu umírá manželka Hana.

1953 - 1954

Nakreslil 226 nových barevných ilustrací do knihy „Osudy dobrého vojáka Švejka“.

1955 - 1957

Věnuje se knižní ilustraci, poslední titul: Jan Drda „České pohádky“.

1957

V červnu dokončil svůj poslední obraz a v červenci v Hrusicích (kam jezdil od roku 1924 vždy na pracovní dovolenou) svou poslední kresbu.

14. prosince umírá Josef Lada v Praze a je pochován na Olšanských hřbitovech.



Menu