Rozhovor s autorem nové publikace

Josef Lada. Středoevropský mistr 20. století

Autor nové publikace Lev Pavluch pro Vás zodpověděl několik zajímavých otázek:

1. Po spolupráci na velké monografii z roku 2008 (reedice z r. 2016) jste se znovu dostal k dílu Josefa Lady, proč?
Před čtyřmi lety mi nakladatel nabídl možnost připravit koncepci a napsat všechny texty pro malou monografii, která by měla být přednostně určena pro zahraniční čtenáře a diváky. Po dalších téměř třech letech odkladů (i kvůli smrti mé manželky) jsem koncem roku 2020 podepsal smlouvu a na jaře následujícího roku knihu napsal a rukopis odevzdal. Práce mi nakonec šla rychle a radostně, jelikož jsem mohl zúročit své předchozí ladovské zkušenosti a pracoval v příznivém prostředí, jež mi poskytla má nová životní partnerka Zdeňka.

2. Kromě několika publikací jste byl i kurátorem mnoha výstav Josefa Lady, naposledy pak v Tančícím domě v r. 2017, změnil se touto prací pro Vás nějak zásadně pohled na Josefa Ladu?
V minulosti jsem vymýšlel a pro různé nakladatele redakčně a často i spoluautorsky zajišťoval monografie významných malířů tzv. na klíč. Prací na jakémkoli knižním projektu se člověk – alespoň dočasně – stává specialistou na dané téma (osobu), a je štěstí, pokud si všimnete i faktů, které předtím nikdo v žádné jiné odborné knize nebo článku nezmínil. Vždy jsem upřednostňoval vlastní autorský pohled před citováním myšlenek jiných, „tisíckrát“ již publikovaných. Takže můj pohled na Josefa Ladu se pouze rozšířil, prohloubilo se mé pochopení jeho osobnosti, uvědomil jsem si nové souvislosti, ale zásadně se nezměnil.

3. Josef Lada je v nové knize představován jako „vůdčí zjev středoevropského výtvarného umění 20. století“, myslíte, že jej tak chápou i další národy?
Nechápou jej takto ani Češi, natož jiné národy! V tuzemsku je Lada pociťován jako oblíbený národní umělec (doslova), ovšem málokdo si uvědomuje, že cesta k pochopení jeho nesmírného významu vede přes jeho důsledné začlenění do dějin středoevropského výtvarného prostoru, poté evropského a nakonec i světového. Právě hlavním důvodem vzniku této knížky je snaha o tento posun v chápání, Ladova tvorba má všechny předpoklady, aby se ve světovém povědomí prosadila jako jeden z vrcholů středoevropského výtvarného umění 20. století. Světu chci představit světového Ladu, nikoli pouze národního, jeho světovost spočívá v tom, že zůstal českým a originálním, nikoho ze světa nenapodoboval, v tom tkví pravé ladovské bohatství.

4. Kniha vychází jak v českém, tak v anglickém jazyce, toto, pokud vím, nebývá u nás zvykem, kam tím ať už Vy jako autor či nakladatelství míříte?
Toto rozhodl nakladatel, což jsem pochopitelně velmi uvítal. Kam tím míříme, je jasné: do světa. Samozřejmě půjde o dlouhý proces, ale věřím, že jsme první potřebný krok učinili. Ideální by bylo vydání i v němčině a pak v dalších jazycích; nakladatelství si jistě provede potřebný průzkum trhu díky anglické verzi publikace.

5. Počet stran se zastavil na čísle 128, co jste rád, že se povedlo do knihy dostat, a co Vás naopak mrzí, že se tam třeba nevešlo?
Rozsah jsme průběžně redukovali, abychom splnili zadání nakladatele. Jsem však přesvědčen, že to nebylo na škodu, naopak. A to, že některé disciplíny umělcovy tvorby (např. scénografie) nejsou obrazově vůbec zastoupeny, mě nemrzí. Základní fakta jsou shrnuta v závěrečném životopisném přehledu, kde nic podstatného nechybí. S ohledem na zahraničí se myslím podařilo vybrat to nejdůležitější a nejatraktivnější, a to se týká i obálky, jež má napovědět širší tematický záběr Josefa Lady.

6. Výtvarné práce na papíře bývají u nás odborníky často považovány za něco méně hodnotného nebo ne tak kvalitního, neustále se ovšem zvyšující aukční výsledky jdou tak trochu proti znalcům, jaký je Váš názor na tuto „selekci“ umění?
Velice jednoduchý: Nic v umění není druhořadé, rozhoduje přístup umělce a působení díla. Na podkladu (v případě malby a kresby) nezáleží. Vyhotovení obrazu trvá některými technikami déle (např. olej versus tempera, kvaš, akryl či pastel), to je však věc volby i riziko každého výtvarníka. Má to pouze praktické dopady pro skladování a trvanlivost, s velikostí umělců to rozhodně nesouvisí. A aukční výsledky? To je jen obchod, kromě proslulosti daných jmen ovlivňovaný i momentálními módními trendy, umělecké hodnoty obrazů a jejich ceny na trhu s uměním jsou dvě rozdílné věci.

7. Jaká fáze, část či motiv díla Josefa Lady je Vaše nejoblíbenější?
Mám rád nejsilnější malířské období, tj. třicátá a čtyřicátá léta. Ohledně konkrétních motivů je toho více, hodně blízcí jsou mi Ladovi smutní vodníci, kde se prolíná pohádkové tajemno s životní zkušeností umělce. Oblíbených kreseb i obrazů bych však mohl jmenovat mnoho, a to ze všech tvůrčích období.

 26. 1. 2022